Jsem tím, kým chci být. A není to těžký

Chci pracovat z domova, psát, ležet v knihách a občas prdět… na povinnosti. Chci trávit více času v přírodě než v ulicích, cvičit doma jógu, tvořit a živit se tím, co mě baví. Chci bydlet na krásném místě obklopena krásnými věcmi a svými milovanými.

Chci a budu. Chci a dělám. Chci a jsem!

Je to snazší, než se říká

A dnes tak skutečně žiju. Tak, jak jsem to vždycky chtěla. A říkám si, mám jen štěstí, že jsem toho dosáhla? Vždyť jsem se nakonec nemusela ani tak snažit, nemusela jsem si léta něco odříkat, abych pak po několika dekádách konečně dosáhla svých cílů. Bylo to jednodušší, než všichni říkají.

Jak je to možný?

Láska mi spadla z nebe plného ohňostrojů, protože jsme se seznámili přímo na Silvestra. Po půl roce jsme spolu začali bydlet a po třech letech to stále drží. Pevně.

Pracovně jsem se vypracovala na místo, kde mohu být sama svým pánem a dělat skvělé věci, za pouhé tři roky. A byla to zábava, protože jsem vždy dělala to, co mám ráda. To ostatní jsem rezolutně odmítala. Jakmile jsem se rozhodla jít na volnou nohu a pracovat plně z domova, tak jsem to prostě udělala. Dokonce jsem spustila vlastní e-shop, protože proč ne?

S bydlením trochu problémy byly, ale dnes sedím na gauči na krásném místě a pár kroků odtud jsou louky, rybníky a prostě krásná místa na vycházky. A přitom jsem stále kousek od svých blízkých. Ideál.

Každý týden přečtu jednu úžasnou knihu, kterou pak zařadím do své milované knihovny. Obden rozvinu podložku na jógu a cvičím podle videí, protože v tělocvičnách to nemám ráda. A trávím spoustu kouzelných chvil se svým milovaným psem, kocourem a klukem.

A to jsem ani nemusela vystupovat kilometry daleko za svou komfortní zónu. Protože té já se držím zuby nehty, i když se všude kolem radí něco jiného. Občasné šlápnutí za její hranice potřeba je. Ale abych musela dělat něco, co se mi bytostně příčí? Ani náhodou.

Prostě Jsem. Jsem tím, kým chci být

Když dneska čtu různé motivační texty o tom, jak musíme dřít, abychom mohli žít svůj sen, musím se usmívat. Protože já jsem nedřela. Byly a i dneska jsou chvíle, kdy se musím překonat a zamakat víc, než vlastně chci. Kdy musím dělat něco, co zas tak nemiluju, abych mohla dělat něco jiného, co miluju. To ano. Ale není to tak těžký, jak se zdá. Ani tak nepříjemný, protože to dělám pro sebe.

  • Kdybych chtěla být právničkou, přihlásím se na práva a budu studovat a studovat.
  • Kdybych chtěla cestovat, sbalím si kufry a vydám se vstříc dobrodružství.
  • Kdybych chtěla napsat knihu, sednu si k počítači a začnu psát. (Aha, tak takhle na to musím jít.)

Je to docela jednoduchý. Důležitý je zaměřit se na sebe. Neřídit se okolím a společností, která by si nás ráda přetvořila k obrazu svému. Je potřeba jednat a žít podle svého. Podlých svých představ a cílů.

Peníze jsou chabá výmluva

„Lásko, hele, jaký jsem našla krásný byt. Já jim odepíšu, jo? Já tam chci bydlet!“

„A jsi si jistá, že ten nájem zaplatíme?“

„No jasně. Prostě budu víc pracovat, kupovat si míň knížek, a bude. Hotovo, vymalováno. Zítra jedeme na prohlídku.“

A dneska tu bydlíme. A knihovna se mi stále plní. Peníze? Vyděláváme. Nemám jen dva klienty, mám čtyři. Někdy dopisuji poslední zakázky ve dvě v noci, abych vše stihla odevzdat. O přestávkách navlíkám náramky. Ale když se pak probudím? Tak jsem naprosto spokojená, že jsem tam, kde jsem, a že jsem taková, jaká jsem.

A o to tu jde.

Nebraňte sami sobě

Ja vím, že není všechno tak sluníčkový, jak tady píšu. Vím, že ne všechno jde tak snadno. Upřímně? Já jsem taky ještě před dvěma lety při nákupu počítala, jestli si můžu koupit cereální chleba za 40 Kč nebo budu muset sáhnout po tom normálním za dvacku. Já jsem taky ještě loni brečela, že musím bydlet v nepěkném bytě a nepřátelském prostředí.

Takže vás naprosto chápu, pokud teď kroutíte hlavami nad tím, že všechno píšu, jako kdyby to bylo snadný jak lusknutí prstu. Já luskat neumím, takže třeba to pro mě snadný není vůbec.

Ale věřte mi, že spousta věcí je rozhodně snazších, než si myslíte. Že vám v něčem brání rodiče / peníze / životní situace / názory ostatních? No nevím, nebráníte si v tom spíš vy sami?

Protože znáte to heslo: „Když se chce, tak to jde!“ A jako fakt jo.

skoč, křídla roztáhneš cestou

Na tohle motto teď narážím docela často a mám ho hrozně ráda. A ráda takhle skáču. Hups na volnou nohu bez jistot. Hups do bydlení s klukem, kterýho znám pár měsíců. Hups do pořízení dalšího chlupáče.

Jo, možná ty křídla neroztáhnete úplně vždycky a někdy na tu papulu spadnete. Ale příště už se to povede. Slibuju.

Takže: Elááá… Hop!

8 thoughts on “Jsem tím, kým chci být. A není to těžký

  1. Andrea V. napsal:

    Krásný článek. Podle mě je nejtěžší definovat, kam chci vlastně dojít. Když si člověk určí cíl, je jednodušší volit kroky, kterými se přiblížím. Dost často jsou ale cíle poměrně všeobecné, a hodně těžko se k nim hledá konkrétní cesta. Chvíli být sám sebou a definovat si víc :)

    To se mi líbí

  2. Lenn napsal:

    To je naprosto dokonalé, z tebe vyzařuje tolik pohody a energie. :) Kolikrát jsem v životě něco chtěla, ale nešla jsem si za tím kvůli tomu, co na to řeknou ostatní. Kolikrát jsem se trápila, že ze mě všichni chtějí mít extroverta a já jím nejsem. Teď už je mi to víceméně jedno a žiju si podle svého. :) díky ti za tak skvělé články.

    http://www.lenn.cz

    To se mi líbí

  3. Le fille Ash napsal:

    Ano, ano, ano, ano! Tady přidám ještě citát k dobru, kterým se zase řídím já: „Nesni svůj život, ale žij svůj sen“. Sny jsou od toho, aby se žily, ne aby se snily, jak si sem tam někteří myslí. A já jsem strašně moc ráda za lidi, kteří ví, že to není pravda. :) Stejně jako ty.
    Nádherně jsi to napsala. Člověk musí žít, protože jen tak bude mít na co vzpomínat a nebude si pak říkat „No jo, ale já nezažila tohle… neudělala jsem tohle… chtěla jsem tohle…“
    Ten závěrečný citát neznám, ale je úžasný. :)

    Tudíž, přeji ti, ať ti to jde všechno stále tak, jak si přeješ. Jdi si za tím.. ;) (Ale co to tu kecám, vždyť to děláš!)

    P.S. Ještě jedna věc. Máš naprosto boží zvěřinec!! To malé kočičí stvoření… je to ragdoll, nebo se mi to jen zdá?

    To se mi líbí

  4. Monika napsal:

    Nikdy som nič podobné nekomentovala, ale Tvoj blog sa mi okamžite zapáčil <3 Zistila som, že sme úplne rovnaké osobnosti a preto sa v každom Tvojom článku dokážem nájsť a stotožniť sa s ním. Pri ich čítaní sa konečne necítim ako jediná "divná" osoba na svete :)

    To se mi líbí

Co na to říkáte?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s