Mám se dobře, mami

Stačí rozdíl dvacet let, a myšlení máme zcela jiné. Možná je to jiným režimem, ve kterém vyrůstáme, možná aktuálním věkem. Má maminka má na můj život ale opačný názor než já. Stejně tak se to má s babičkou, tetou, skoro tchyní a dalšími příbuznými a blízkými.

Někdy si dokonce přijdu jako černá ovce rodiny. Ne, nefetuju, nekradu, nejsem na podpoře. Jen tak nějak nechtěně dělám opak toho, co mi rodina a blízké okolí radí, co ode mě očekávají. A mám se přitom dobře. Moc dobře.

„Měla bys dostudovat magistra!“

Já už ale prostě nechci studovat. A když něco nechci, tak to ani neumím dělat. Beztak by to bylo jen pro titul. A na to je život moc krátký, abych další dva roky dělala něco jen pro pár písmen před jménem, přestože vím, že by mě to nebavilo a asi by mi to ani nic moc nepřineslo. Což ta starší generace nechápe. Pro ně vysoká škola znamená mnohem více, než jakou má dnes ve skutečnosti opravdu hodnotu.

Ano, možná budu za deset lete zpytovat svědomí, že jsem to nedotáhla dál než jen na bakaláře. A taky bych stejně mohla litovat, že jsem se nestala baletkou, kosmonautem nebo popelářem, že jo.

„Měla by sis najít pořádnou práci!“

Z domova pracuji už tři roky a nehodlám to měnit. Vydělám si stejnou sumu, jako kdybych pracovala 8 hodin každý den v nějaké kanceláři, nedej bože v openspace, a to jen průměrně za 3 hodiny denně. Nechlubím se, jen se asi obhajuji nebo co.

Zatímco mi to mí přátele tak trochu závidí, rodina mě odrazuje. Nechápou to, nechápou ani mě. Vždyť jen ležím doma na posteli a ťukám do klávesnice, to přece není práce. Navíc nemám nemocenskou nebo placenou dovolenou. Freelancer? To je nějaký sprostý slovo, ne?

To víte, moji rodiče i prarodiče celý svůj pracující život vstávají každý den v 6 ráno a vrací se domů až večer, zatímco já si válím šunky a nemám se vůbec špatně. Jo jo, ta dnešní generace je prostě děsná!

„Měla bys být rozumnější!“

Čas od času se zachovám dle rodiny vyloženě „nerozumně“. Třeba teď, když jsem si jen tak koupila foťák za 15 tisíc, abych mohla dělat hezčí fotky na Instagram. No dobře, ono to vážně zní trochu ujetě. Nebo když jsme si pořídili s přítelem Ríšu. Velký pes, který pouští tolik chlupů, a v bytě? Prý jsme se zbláznili. A taky že jo, do něj. Nebo naše sestěhování s přítelem po půl roce vztahu. A vidíte to, už spolu žijeme dva roky. Šťastní.

Mně ta nerozumná rozhodnutí prostě přináší mnohem více potěšení než ta rozumná, nad kterými člověk přemýšlí měsíce a vše plánuje do puntíku. To prostě není ono. Srdce náš život řídí lépe než mozek. Teda aspoň to moje.

„Měla bys to a tamto!“

Je toho stovky, co bych měla na svém životě změnit. A já se ptám proč, když se mám takhle dobře? Proč, když považuji ta svá „nerozumná a nesprávná“ rozhodnutí za správná?

  • Měla bych si mýt vlasy normálně šampónem, a ne nějakými bylinkami jako v pravěku.
  • Měla bych brát antikoncepci jako většina žen, a ne řešit nějaké její vedlejší účinky.
  • Měla bych víc vařit poctivá česká jídla, jako je guláš a svíčková, nejen nějaké saláty a těstoviny.
  • Měla bych víc šetřit na jídle, a ne utrácet za drahé sýry a pochutiny, když se dají koupit i levnější.
  • Měla bych chodit nakupovat normálně do obchodů jako normální člověk, a ne si nechávat nákup dovážet.
  • Měla bych si své dny lépe plánovat, a ne se rozhodovat z minuty na minutu.

A já si pořád jedu to svoje

Neříkám, že jsou všechna má rozhodnutí ta nejlepší. Občas skutečně šlápnu vedle. Naučila jsem se ale rozhodovat dle vlastního uvážení a žít si svůj život po svém. Ačkoli to se mnou moji blízcí myslí dobře, a já vím, že to tak je, většinou si od nich moc radit nenechám.

Není to žádná póza, nechci dělat žádné schválnosti. Jen jsem přesvědčená, že musím žít tak, jak sama chci, jak mi to radí srdce a občas i mozek. I kdybych šla proti všem, i kdybych se musela postavit lidem, které miluji, půjdu tam, kam mě srdce táhne.

Jinak bych nebyla nikdy šťastná.

23 thoughts on “Mám se dobře, mami

  1. Mafalda Bloger napsal:

    Já tě vážně žeru! Vždycky na nějakou dobu ztratím tvůj blog z dohledu (a hodně je to tím, že jsem ze starého blogu přešla na nový) a když ho zase najdu, tak jsem unešená.

    Podobně jsem to měla teď, když jsem jen tak mezi řečí řekla dědovi, že možná na navazující ani nepůjdu, že se mi tam prostě nechce. Oheň na střeše! A že by mi měl někdo promluvit do duše! No, jestli na mgr. půjdu, tak jinam a jen proto, že chci, ne proto, že se to ode mě čeká.

    Vždycky jsem si přála práci z domu, ale nikdy jsem nevěděla, jak toho dosáhnout. Je to můj sen, protože nejvíc udělám v noci, takže představa, že budu dvacet let denně vstávat někdy v šest, je ubíjející. Teď jsem necelého půl roku měla brigádu z domu jako copywriter, tenhle projekt bohužel nejspíš skončí, ale vzali mě na pozici externího copywritera jinam. Jsou to jen brigádní přivýdělky, ale tak trochu doufám, že si tím otevřu cestu do budoucna.

    Jo, a taky jsem pořád poslouchala, jak můžu proboha vstávat někdy v jedenáct dopoledne?! Vždyť to není normální! Jak to, že ještě spím jako?! No, když chodím spát ve čtyři, tak to opravdu neznamená, že prospím dvacet hodin denně, že jo… A tak je to se vším :)

    Mafaldin blog

    To se mi líbí

  2. Radka napsal:

    Žít s tím, že ti rodina neschvaluje a vymlouvá, co děláš, musí být přinejmenším nepříjemné, ale věřím, že tě i tak mají rádi, a že kdyby přišlo na lámání chleba, ještě by tě bránili. Vždyť si vedeš skvěle!
    Je báječné, že ti impulzivní rozhodování vychází a přináší do života radost. Mně se to zatím moc nevyplatilo a naopak spíš potřebuju o věcech víc přemýšlet. Ale je pravda, že jsem dokončila magistra, i když se mi moc nechtělo, hlavně abych třeba v budoucnu nelitovala a že ty dva roky už přežiju, navíc když mnozí spolužáci v mém věku teprve dodělávají bakaláře. Do práce budu taky chodit na klasickou osmičku, protože i kdybych si nechala líbit pracovat z domu, necítím se na to, abych se do toho vrhla ihned bez předchozích pracovních zkušeností. Každý máme zkrátka svoji cestu, takže se rozhodně drž té své a rodina bude ve výsledku určitě pyšná na to, jak ses dokázala protlouct životem po svém :)

    To se mi líbí

  3. Lady Lenna (@ladylennacz) napsal:

    Tohle znám moc dobře, hlavně proto, že spoustu věcí dělám jako ty. Až na to plánování, já naopak plánuji všechno dopředu a nikdo nechápe, že nejsem spontánní. S tou antikoncepcí, rozjela mi tak hnusné úzkosti, že jsem málem skončila na psychiatrii a měla jsem nesnesitelné bolesti nohou a zvýrazněné žíly. Raději nechci domýšlet, co by přišlo, kdybych včas nevysadila. Nějaká trombóza, embolie, nebo něco. Hrozné svinstvo. Už to nechci vidět. Mám ráda tvůj blog, je inspirativní :)

    Lady Lenna

    To se mi líbí

  4. Kath_the_bookworm napsal:

    Děláš dobře. Vždycky se najde někdo, komu se tvé rozhodnutí nebo styl života nebude líbit. Ale co? Vždyť je to tvůj život. Oni ať si žijí ten svůj. To s tou prací moc nechápu. Kdo by nechtěl dělat z domova, z pohodlí své postele a kdy by se mu chtělo? Brát za to takové peníze, jaké ty říkáš? Tohle mi přijde spíše jako závist. Vykašli se na ně a buď šťastná :)

    To se mi líbí

  5. Kája napsal:

    Ach jo, napsala jsem včera komentář, ale asi se neodeslal nebo se někam ztratil. :-O Tak pokus číslo dvě, protože se mi článek moc líbí, je psaný od srdce a hlavně se v něm trochu vidím.
    Co se týče studia, je to čistě tvoje věc. Povinnost rodičů je posílat tě na základku. Na vysoké už jsou lidi dospělí a rozhodují o sobě sami. Když titul vyloženě nepotřebuješ kvůli práci, je zbytečné se stresovat zkouškami. A to, že titul nedoděláš teď, neznamená, že ho nemůžeš dodělat později. Třeba tě ve čtyřiceti popadne touha studovat, kdo ví. :)
    Co se týče práce – tu ti částečně závidím. Tvůj režim by mi asi nevyhovoval, válet se doma není nic pro mně, teď se mooc těším, až konečně zase nastoupím do práce, ale vydělat si občas nějakou korunku psaním nebo třeba hraním na housle by bylo moc fajn. Obdivuju tě, že ses zvládla tak zařídit a živíš se jen psaním! V ,,pořádné práci“ by tě byla škoda. Navíc, byla by to opravdu pořádná práce, když by tě vůbec nebavila a třeba bys dokonce vydělala méně peněz?
    Nerozumná rozhodnutí nejsou definitivní. Patnáct tisíc zase našetříš, kdyby to s přítelem neklapalo, mohli byste se zase rozstěhovat… Kdyby se člověk občas nechoval nerozumně, nikam by se neposunoval. :)
    Co se týče toho výčtu drobných poznámek, to jsou vyloženě tvé osobní věci. To už by na tebe rovnou mohli vybafnout s poznámkou, že nemáš jíst jabka, ale hrušky, protože jsou lepší… :D
    Jojo, všichni kolem si myslí, že pobrali více rozumu. Při tom nám možná často i závidí… Jeď si dál svoje! Držím ti palce. :)

    To se mi líbí

  6. Cherrybumbum napsal:

    Sice většinu věcí dělám opačně než ty, ale zastávám názor, že si na všechno prostě musím přijít sama. Já sice chápu, že to ti rodiče a další lidi myslí se mnou dobře, že mě chtějí chránit před nástrahami tohohle světa, zklamáním nebo smutkem, ale čeho bychom dosáhli, kdybychom na slovo poslouchali příkazy a zákazy ostatních? Ano, některé rady si ráda vezmu k srdci, nebo se nad nimi alespoň zamyslím, ale jak s oblibou říkám: Když si tu hubu nabiju, tak si to aspoň budu pamatovat. A nebudu pak celý zbytek života uvažovat nad tím, co by se stalo, kdybych to nezkusila. :)

    To se mi líbí

  7. Adéla napsal:

    Terezko, neskutečně ti závidím pár věcí. Za prvé, žes našla svůj rytmus a svou cestu a jdeš si ji svým vlastním tempem. A za druhé ti závidím, že si dokážeš postavit hlavu a nenechat se „přemluvit“ radami ostatních, nebo že se necítíš vinně za to, žes neposlechla rodiče či prarodiče.
    Toho bych taky jednou chtěla dosáhnout, najít směr, svůj cíl a nenechat se společností nahnat do toho strhujícího a vražedného tempa s fůrou společenských pravidel, která mi mnohdy nesedí.
    Buď svá, jsi skvělá a hodna obdivu!

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Adélko, moc ti fandím, abys ten svůj aktuální směr našla. Aspoň jeho ukazatel, to mnohdy stačí.
      Ale on je celý život o hledání, o bádání a o změnách tempa, směrů, cest. I ten můj, ne že ne. Důležité je si to užívat a umět být spokojený v každém tom směru. Jak se říká „I cesta je cíl“ – to je jedna z mých nejoblíbenějších vět.
      A neposlouchat rodiče a prarodiče je mnohem snazší, než si myslíš. Kort když už u rodičů nebydlíš, tak pak poznáš úžasnou svobodu, která dává životu mnohem větší šťávu. (A i pár starostí navíc.)
      Držím ti palce, má milá! <3

      To se mi líbí

  8. Andrejak diary napsal:

    K te antikoncepci jim dej precist muj clanek o tom, jak me polozila plicni embolie a uz si do konce zivota nesmim zobnout ani pilulku :D treba si to pak rozmyslej :) jinak super clanek, neco podobnyho jsem nedavno taky psala. Je to proste nas zivot a budem si ho zit, tak jak uzname za vhodne :)

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Ty brďo, to jsem ani netušila, že můžou ty prášky způsobit tohle! Mně částečně zavinily úzkosti a rozhodně už je brát v životě nechci. Není potřeba do sebe rvát hormony, když se dá vše řešit jinak.
      A moc děkuji, je to přesně tak, jak píšeš. :) <3

      To se mi líbí

  9. Denisa H. napsal:

    Skvělý článek! ♥ Tak moc se v něm vidím :)

    Terezko, zažívám s mamkou a s babičkami něco podobného.
    Všechny mě už vidí s těhotenským břichem, nějakým milým, hodným (a nejlépe starším) mužem (protože prý mají víc rozumu). A já jsem si dovolila domů přivést kluka,který je mladší než já, ale rozumu má víc než můj vlastní otec a jsem spokojená.
    A já si pořád říkám, že o to by mělo jít, ne? O to, že dítě žije spokojeně a šťastně. Jenže ty starší generace to moc nechápou a vše by mělo být pořád podle toho (jejich) zajetého stereotypu.
    Občas je to těžké, poprat se s tím, že můj názor na můj vlastní život může být podle někoho scestný. Ale to, že jsem spokojená s tím, jak žiju, mě drží nad vodou. :)

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      To je úžasné, že si stojíš za svým! Přesně to je dle mého správné. Nenehat se zviklat, protože co vypadá růžově pro jiného, nemůsí být vůbec pro nás. Každý má přeci svůj život. Mamka s babičkou si žijí ty své, na tobě je zas ten tvůj. ;) Jsem ráda, že to vidíš podobně! <3

      To se mi líbí

  10. Tereza napsal:

    Skvělý. Ja třeba teď po 5 letech mám volný prazdniny a proste jsem se rozhodla 2 mesice nepracovat ani se neucit. A uzivat si. A o fotaku uvazuju, asi si ho koupim :D

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Kup si ho! A klidně to sveď na mě, že jsem tě navedla, kdyby rodiče měli námitky. :D
      Moc si ty volné prázdniny užij, ještě msíc, paráda! :)

      To se mi líbí

  11. Obrazem Blog - Adéla napsal:

    Krásný článek. Já tedy pracuji 1/2 doma, 1/2 jezdím do kanceláře. Ale uchovávám si svou svobodu a ráda bych,a by to tak bylo i nadále. Uvidíme uvidíme. Ovšem pocházím z rodiny, kde si každý jede „na sebe“, tudíž u nás žádné pochyby o práci na volné noze nebývají.

    A jinak se vším souhlasím :)

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Joo, tak to nechtěj vědět, jak to vypadá, když tvoji rodiče o volné noze nemají moc potuchy. :D Přitom já si naopak takové to přísné a rutinní zaměstnání už nedokážu představit. A takhle půl na půl to zní také skvěle.

      Tak hodně štěstí i do budoucna! ;)

      To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Také jsem musela své rodinné problémy řešit na terapiích. A právě od té doby jsem sebrala sílu
      tu svoji, vnitřní – praštila se školou, začala se plně věnovat své skvělé práci a svým snům a jsem šťastná. :)
      Ta tvá věta je dost supr. :D A tvůj lisabonský blog taky!
      Mimochodem, četla jsi knihu Noc v Lisabonu? Já si ji vždy při tom názvu města vybavím, je od Remarqua a je skvělá! ;)

      To se mi líbí

  12. Magdalena napsal:

    Terezko, máš talent, umíš to vše tak krásně popsat, úplně jsem se v Tvém článku opět našla, dělej vše tak, abys byla šťastná, protože tak je to prostě správně. Já to všechno pochopila teď v 36 letech, též jsem musela x krát spadnout na hubu, ale vše se děje správně a jak má, je mi teď nějak lehce, když se nechávám vést tím proudem a neodporuji.
    Vše ve Vesmíru se děje po proudu.
    Po cestě nejmenšího odporu.
    Proud postupně sbírá sílu, až je tak silný,
    že jej nelze zastavit.
    A pak se mění v další proud a ten zase v další.
    Vše se přelévá v něco jiného a tento proud nikdo nikdy nezastaví.
    Jsi součástí toho proudu.
    Můžeš mu odporovat a bojovat, ale on tě strhne.
    Nebo se stát sám proudem a radostně plout tam, kam chceš.

    Najednou mi do života přišli noví a správní lidé, ti negativní a nesprávní odešli, dělám vše, abych se já cítila dobře, tím pádem i okolí to cítí, jsem najednou zdravá, a to jsem byla neustále nemocná…No, těším se, až se uvidíme v Praze i s Kritýnkou a podebatíme. A díky za Tebe, buď svá, měj se ráda taková jaká jsi, a těším se na další náramečky:) Páček Majdalenka

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Páni! Majdi, tos napsala nádherně. Moc se mi tvé myšlení líbí a naprosto s tebou souhlasím. Moc děkuji za tvá krásná slova.
      Už se těším, až se poznám s takovou úžasnou a silnou ženou, jako jsi ty!
      Zatím se měj krásně. <3

      To se mi líbí

  13. Daniela Slávik napsal:

    Tak jednoducho, nádherne a pravdivo napísané… Rodičia do nás častokrát vkladajú svoje sny a dávajú nám rady, ktoré sú možno dobre mienené, ale nie pre nás. Už dávno nie sme malé dievčatá, ktoré nevedia, čo a ako… a jasné, robíme chyby, ale kto nie? Je to náš život a žijeme si ho po svojom ;)
    Hlavne, aby si bola šťastná… nemáš, čo komu vysvetľovať (znie to tak klišoidne, ale asi to tak bude).
    PS: Tiež som si kúpila drahý foťák kvôli blogu a Instagramu :D no a? Ale vypočula som si niečo podobné, ako ty…

    To se mi líbí

    • La Tereza napsal:

      Ona spousta těch klišé frází je dost často velice přesná. A tohle patří mezi ně. :) Taky si říkám, i kdybych chtěla celý svůj život prodávat někde v albertu, žít v rozpdalém karavanu a jíst červy, je to moje věc, že jo? Já vím, že to myslí dobře, a jsem jim za jejich rady vděčná a také s vděčností je odmítám. :D
      Ať žijí Insta maniaci! <3

      To se mi líbí

Co na to říkáte?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s