Sbohem, mé Nedokážu

Seznamte se s mými Nedokážu. Vlastním jich hromadu a vůbec se jim ode mě nechce. Neustále se na mě lepí! Ještěže budou brzy pohřbení…

Tady jich je jen pár z nich:

  • Nedokážu psát pravidelně na tento blog a získávat více čtenářů
  • Nedokážu si vytvořit profesní web a získávat nové klienty
  • Nedokážu nebýt protivná, když na mě přijde má náladovost
  • Nedokážu kotrolovat své emoce
  • Nedokážu mluvit před lidmi, ba ani s lidmi
  • Nedokážu se zbavit svých psychických problémů, které mi působí další problémy
  • Nedokážu vydělat tolik peněz, kolik bych si přála
  • Nedokážu splnit si svůj sen a stát se spisovatelkou
  • Nedokážu dostudovat magisterské studium

A to bych tu mohla popsat stovky řádků. Tak ať nemrhám vaším časem, vypíšu si všechna svá Nedokážu ručně zručně na papír, vykopu někde nějakou díru (a že asi bude muset být pořádná) a všechny tyhle své miláčky jednou provždy pohřbím. Budou pro mě mrtví a přestanou existovat. To bude úleva!

Proč to udělám?

Znáte motivační knihu Slepičí polévka pro duši? Od jejího vzniku roku 1996 vyšlo už mnoho pokračování a nových vydání. Já ji objevila až nyní. A dokázala to. Dostala mě! Nebyla jsem z ní uchvácená jako z nějaké kvalitní a silné literatury. Ne, o to tu nejde. Jde tu o příběhy „skutečných“ lidí, které mají člověka pozitivně motivovat. Jsou to sice texty děsně americky přeslazené, některé jsou horší než mísa vánočního cukroví, ale přesto. Dostala mě, protože mě skutečně trochu motivovala. A i ta trocha je velký úspěch. Obzvlášť v období, kdy jsem vůči celému světu zcela demotivovaná.

Jeden ze 121 příběhů, které v knize najdete, se nazývá Odpočívej v pokoji. To jest příběh, který mě motivuje pohřbít má Nedokážu:

Paní učitelka na základní škole dá dětem za úkol, aby na papír vypsali vše, co nedokáží. Ať už je to cokoli. I ona sama napíše svůj seznam a popíše jím celou áčtyřku. Pak všechny tyto seznamy vybere, jde s dětmi ven a tam veškerá Nedokážu pohřbí. Vytvoří jim i náhrobek, který pak pověsí ve třídě, aby si děti pamatovaly, že jejich Nedokážu jsou mrtvá. A tak se to slovo všichni odnaučí neustále používat a radši se snaží, aby jeho vyřknutí neměli ani za potřebí. 

Takže ještě jednou: Proč to udělám?

Výhodou takového ceremoniálu je, že si ho dobře zapamatujete. Nejprve díky seznamu dobře uvidíte, co všechno vlastně nedokážete, a že se asi příliš málo snažíte. A když pak chcete ono nehezké slovo použít, vzpomenete si, že už je dávno někde pod zemí.

A co my víme, třeba právě díky takovému netradičnímu pohřbu žijí děti ze třídy kreativní paní učitelky šťastně až do vlastního pohřbu. Dle mého je to moc hezký rituál, který stojí za to vyzkoušet. Postavíte se díky němu všem svým nedostatkům i vlastní vůli.

I já chci odstranit všechny překážky, které mi brání ke šťastnému životu a které si sama háži pod nohy. Chci se zbavit svých Nedokážu.

Pojďte taky do toho!

5 thoughts on “Sbohem, mé Nedokážu

  1. timkablog napsal:

    Fakt som rada, že som natrafila na tento blog. A veľmi ma to potešilo :)
    Netreba myslieť na to, čo nedokážem, okrem tých chvíľ, kedy si to idem pekne všetko zhodnotiť a nájsť spôsob, ktorým to dokážem :)

    To se mi líbí

    • latereza napsal:

      Ještě jednou moc děkuji, Timi!
      Máš moc hezký postoj. Já s tím trochu bojuji a musím si takovéhle věci připomínat. Asi jsem víc pesimistická, než bych chtěla být. Ale budu sem přidávat podobné články a i díky nim se učit na svět dívat růžověji. :)
      Jinak koukám na tvůj blog a je přímo skvělý! Stanu se tvou čtenářkou. <3

      To se mi líbí

      • timkablog napsal:

        Si len ľudská :) Tiež s tým samozrejme bojujem. Blog je tiež dobrý spôsob, ako si to pripomínaťň, takže držím palce!
        A ďakujem <3 vitaj u mňa :)

        To se mi líbí

  2. Fakynn napsal:

    To je naprosto skvělý článek!
    Ráda bych také pohřbila to, co si myslím, že nedokážu, ale jsme z rovna v takovém stádiu, kdy mi přijde, že nedokážu vůbec nic a nějak to doklepu do maturity, pak se ale hodlám rozloučit s minulým život a přivítat nový a mnohem lepší! :)

    Hodně štěstí!

    To se mi líbí

    • latereza napsal:

      Moc děkuji, Verčo!

      Jsem v úplně stejném stádiu, jen mě místo maturity čeká hromada zkoušek. Ale ona snad není nikdy ideální doba na změny – nebo spíš naopak – kdykoli je ten správný čas. Protože vždycky se něco najde, aby sis řekla: „Začnu na sobě makat až potom.“

      Tak ti moc držím palce k maturitě, určitě to zvládneš levou zadní! A pak hned hurá na ten lepší život! ;)

      To se mi líbí

Co na to říkáte?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s