Rudo před očima, buší mi v uších, srdce chce vylétnout z hrudi. Ruce se třesou, nohy se podlamují, tvář bledne. Panika. Očima lítám po místnosti, hledám úkryt. Mohla bych vyběhnout ven a utíkat a utíkat. Nebo se jen zavřu do koupelny a pustím vodu, která to přehluší. Mohla bych taky jednoduše neslyšet. Neslyšet, že mi volá neznámé číslo, že mi zvoní telefon…
Zvednout či nezvednout?
Toť otázka, kterou si kladu skoro denně. Snad jen kromě telefonátů od mamky, babičky, ségry a přítele. Ty zvedám hned. Ostatní někdy vůbec.
To, že jakožto introvertka nesnáším telefonování, jsem nakousla už třeba v článku: Boj s extrovertním světem, kde jsem kromě tohoto malého boje psala i o dalších. Telefonování ale zůstává pro mě tím nejtěžším, co musím překonávat. Je to kapitola sama o sobě, je to na samostatný článek.
Je to horor, do 24 hodin zemřu!
Ještěže při své práci moc volat nemusím. Občas si něco vysvětluji přes telefon s kolegy či klienty – to ale nejsem úplně já. Je to má role důležité copywriterky, která udělá pro dobré texty téměř cokoli. Dokonce občas zvedne telefon! Ne, že bych před plánovaným hovorem s klientem neprodělala několik infarktů a ty neplánované nenápadně neodkládala, abych měla čas se připravit, mám ale děsně dobrý pocit, když to zvládnu. A za to mi to stojí.
Co ale pořád vůbec nezvládám, je zvedání neznámých čísel. Jako kdybych čekala scénku z hororu, že mi do telefonu někdo oznámí: „Do 24 hodin zemřeš“. Nemohu se ani v klidu objednat k lékaři, na stříhání nebo kamkoli jinam. Deset minut předem si připravuji každé slovo, které řeknu, pět krát začnu vytáčet číslo a pak to zruším, několikrát se ujišťuji, že se mi mobil nevybije a celá se třesu. A nakonec? Nezavolám.
Proč je pro mě telefonování tak hrůznostrašná činnost, vysvětlit nedokážu. Přitom můj slovní projev není tak špatný, v hlavě to mám docela srovnané a s lidmi se osobně dokážu bavit téměř bez problémů. Téměř… Ale volání, to je fakt horor.
Jde to i bez toho
Ještě že mám kolem sebe lidi, kteří mě chápou. Nebo se o to aspoň snaží. Kolegové mi vše raději vysvětlují do e-mailu a přátelé už zase vyřizují rezervace za mně. A nedávno mě k zubaři objednala máma.
A vše ostatní, co za mně nikdo jiný nevyřídí, si vyběhám raději osobně. Zajdu k operátorovi, když mám problém s tarifem, u lékaře si vysedím frontu a kafíčka s přáteli si domlouvám přes zprávy.
Je to složitější, ale jde to. Tak proč se stresovat?
Telefon je zlo!
Ostatně psala jsem to na blogu…
http://kajajaja.blogspot.cz/2017/01/pomoc-telefonovani.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Dokonalý článek! Mám to úplně stejně. Nemám problém zajít do obchodu, do kadeřnictví nebo kamkoliv se něco zeptat osobně. Ale telefonování mi nahání hrůzu. K doktorům mě objednávají rodiče a pizzu nebo rezervaci v restauraci objednávají kamarádi :D Vždycky než volám, taky si předem připravuju slovo od slova a děsím se, že se mě člověk zeptá na něco, na do nemám připravenou odpověď. Všechno radši řeším emaily nebo smskami … Jsem ráda že v tom nejsem sama :D
To se mi líbíTo se mi líbí
PŘESNĚ! Máme to teda úplně stejně. Taky jsem ráda, že v tom nejsem sama! :D Díky!
To se mi líbíTo se mi líbí
Fuha, neviem ci som to vysvetlil dostatocne zrozumitelne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji! Moc hezky jsi to popsal! Nemám ale s meditací téměř žádné zkušenosti, jen jsem meditovala na hodinách jógy, ale to byl spíš odpočinek po cvičení. Takže by to chtělo trénovat, než dokážu meditací něco v sobě změnit… Někdy do toho ale rozhodně půjdu! Díky
To se mi líbíTo se mi líbí
Mas blok z detstva. Staci ti par meditacii.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jaké meditace bys mi doporučil, Tome? Nějaký blok určitě mám a nejen jeden. :) A meditace mě lákají už dlouho.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zavri oci a dychaj. Ked sa ti uvolni telo, pripomen si moment kedy si prezila ten strach naposledy. Zacni ten moment vnimat ako pozorovatel, ktory hladi na Terezu. Ta Tereza je velka holka ale pri telefone sa tak nechova. Skumaj ten moment tak hlboko az zacnes citit s Terezou. Ked splinies v jedno a zacnes mat pocit ako pred telefonatom opytaj sa sama seba: kedy som tento pocit prezila prvy krat? Ta spomienka z detstva sa ti vrati a je na tebe aby si tu malu Terezku upokojila.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobře je to znám a je to fakt divný. Vždyť osobní kontakt je přece tak náročnější… Cítím se hrozně divně, když nevidím na druhý konec drátu. Nemůžu na nic ukázat. Na telefonu mám aplikaci, která dokáže poznávat neznámá čísla a blokovat spamy. Je super.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně! Nedává to smysl, že je pro nás telefonování horší než osobní kontakt.
Jakou to máš tu aplikaci, prosím? Taková by se mi taky hodila! Kolikrát jsem nezvedla telefon pošťákovi s balíkem pod barákem, protože jsem si říkala, bůhví kdo to je. :D
To se mi líbíTo se mi líbí
Truecaller, řekne ti, kdo volá. Funguje to tak, že lidi těm číslům dávají hodnocení, označují kdo to byl. Neví všechno, ale ten nejhorší odpad dokáže zablokovat. A musíš mít připojení na internet, aby to číslo našlo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky moc, už ho mám v telefonu!
To se mi líbíTo se mi líbí