Copywriting – má práce, má láska

Zarytě koukám do počítače. Obočí svraštělé, oči přejíždí po písmenkách a hledají nápad. Lámu si hlavu nad každým slovem, hrabu se v zásobě písmenek a hledám ta nejvhodnější. Každý detail je důležitý. Každá volba mezi tečkou a vykřičníkem. Tři slova dávám dohromady půl hodiny. Na nadpisech totiž záleží nejvíc. Do další věty pak musím dostat klíčové slovo, call to action, důležitou informaci pro zákazníky a brand. Ale nesmí přesáhnout 55 znaků. Hlavně dodržet styl komunikace dané firmy. A tak píšu vesele, hravě, rozjuchaně… a přitom se mračím.

A o to tu jde

Přese všechno – přes to svraštěné obočí a kouř vycházející z mé hlavy – už nechci dělat nic jiného. Až skončím s veselým textem, čeká mě sedačka, na které se budete chtít válet celý den, marketingová akce, kde zazní průlomové myšlenky od těch nejlepší spíkrů a snad ještě IT program, který vám zajistí až dvakrát vyšší prodejnost. Teda, pokud klient schválí nacenění. Nic není růžové.

Já si tuhle práci užívám i přesto, že občas mlátím hlavou do stolu, abych z ní vytřískala to nejlepší. Naštěstí ji mohu dělat pěkně z domova, a tak nevadí, když z ničeho nic sáhnu po mé oblíbené básnické sbírce a začnu nahlas recitovat poezii. To abych načerpala inspiraci. Navíc jsem královna všech introvertů, jak jistě víte, a tak jsem nejšťastnější z toho, že denně nevysedávám v open space kanceláři mezi 20 kolegy. Stojím na volné noze jako latereza.cz, a přestože občas málem spadnu, je to pro mě lepší než sedět na zadku v korporátu.

Jsem svým pánem, díky čemuž podávám ty nejlepší výsledky.

Co na tom, že nikdo neví, co dělám?

„A ty jako děláš v reklamě, jo? Takže takový to, co všechny lidi štve a nutí nakupovat drahý věci, jo?“ – no, babi, je to trochu jinak. „A v už ti v nějakém časopisu vyšel článek, když se teda živíš tím psaním“ – eh, ne mami, já nepíšu články do časopisů.

Neříkám, že mě trochu neštve a nemrzí, že rodina ani polovina mých přátel nechápe, co že to dělám. Nevidí v mé práci nic moc hodnotného, protože psát popisky k přesnídávkám jim nepřijde jako žádná věda. Nic, za co by se měl platit schopný textař. Ale vím svoje. Vím, že do své práce dávám všechno, co v danou chvíli mohu. A vytvářím skvělé věci. Jo!

Texty nejsou samozřejmost, je to výzva

Copywriting není novinařina a články do časopisů píšou redaktoři, ne copywriteři. Ani nepíšu beletrii, to zas dělají spisovatelé. A v PR už také nedělám, takže ani ta komerční sdělení a tiskové zprávy nejsou ode mě. Tvořím něco jiného…

Každý den se podílím na projektech, o kterých bych normálně neměla ani šajnu. Udávám tón novým značkám, vymýšlím originální popisky, které zákazníky překvapí. Objevuji potenciál. Ve slovech i v sobě. Textuji celé weby, maily, píšu blogy, házím posty na sociální sítě. V jednu chvíli vyměňuji pneu v autoservisu, v druhou utírám dětské prdýlky.

Nepíšu jen slova, která mi někdo diktuje. Vytvářím hlas webů a značek a pronikám do hlav jejich zákazníků. A to je to ono. To, co chci dělat i nadále.

Našla jsem se ve slovech

Hodiny vymýšlím, jak zduhovatět nudné téma i zvěcnit to duhové. Hrabu se v hlubinách svých myšlenek, abych našla vhodná slova. Škrtám, přepisuji, předělávám, opravuji, zlepšuji. Obhajuji před klienty své nápady. Věnuji čas tomu, o čem si lidé myslí, jak je prosté a samozřejmé.

Tady jsem se našla. Našla jsem se ve slovech, kterými dávám smysl firmám i jejich zákazníkům. Ve slovech, kterými měním on-line svět k lepšímu – písmenko po písmenku, brand po brandu. Nejsem jen textař, jsem také psycholog, protože se snažím chápat klienty i jejich zákazníky. Jsem umělec, protože vystihnout tolik myšlenek na tak malém prostoru je umění. A jsem také markeťák, protože znalost marketingového prostředí je v tomto oboru sakra důležitá.

To je copywriting

To a mnohem víc je copywriting, který mi přirostl k srdci. Hledání těch správných slov, to je má láska.

Zajímá vás, jaké služby jakožto copywriter nabízím? Mrkněte na můj profesní web latereza.cz.