V kůži introverta: Nejsem party girl, no a?

Už od mala jsem byla předurčená k tomu být introvertem. Ale puberta mi v introvertství bránila, co to šlo. Prý jsem měla být cool. Ještěže už to skončilo a můžu si zaintrovertit.

Představte si malou brýlatou holčičku se světlými vlásky střiženými podle hrnce. Brýle oči zvětšují do nepřirozené velikosti. Je citlivá, nejraději si hraje na princeznu a je přesvědčená, že je kouzelná víla. Když jí jsou tři, její rodiče se rozvedou, v jejích šesti pak navždy odchází milovaný tatínek. Středobod jejího zatím tak malého vesmíru. První přátelství ze školky končí nástupem na základku a ona se měsíc po smrti táty ocitá uprostřed šíleného kolotoče prvňáčků…

Už chápete, že prostě nemůžu být úplně normální ani v dospělosti?

Ve svých dvaadvaceti brečím u fotek miminek, u každého druhého filmu jakéhokoliv žánru a i při té sebemenší hádce nebo nedorozumění. Je na čase si to přiznat. Jsem obrovský cíťa, introvert a také trochu „labil“… Trochu dost.

Jako introvert se ale cítím dobře. Dlouho jsem se snažila jím nebýt. Chodila jsem do společnosti, i když se mi zaboha nechtělo, pracovala jsem na pozicích extrovertů, kde jsem neustále komunikovala s lidmi, a snažila jsem se být cool párty holka, abych zapadla mezi kámošky. Pro introverta děs. Takže i pro mě.

Nejsem dobrá partygirl. No a?

Není to moc dlouho, co jsem se zastavila, podívala jsem se na sebe a konečně si řekla DOST. Nebudu přeci do nekonečna v kůži cizí holky. Já bývám ráda doma, ať je párty pátek nebo všední den. Má nejoblíbenější činnost je válení se s přítelem a psem na sedačce a čím méně musím komunikovat s cizími lidmi, tím lépe.

Nekruťte hlavou, my takoví jsme. A neznamená to, že nemáme rádi zábavu a že sami nejsme vtipní (někteří jsou hodně vtipní, ehm). Ale asi častěji než extroverti zůstáváme doma mimo společnost, nevyprávíme o svém svém osobním životě celému světu (no dobře, ale blog se nepočítá) a neděláme první kroky. V ničem. Ani v konverzaci s prodavačkou.

Nebudu tu porovnávat, v čem jsou extroverti lepší a naopak. Ale věřte že i introverti mají své (veliké) přednosti. Nemá cenu se snažit změnit a přizpůsobovat se extrovertnímu světu. Vždyť je tak pěkné být takoví, jací prostě jsme. A já jsem tak ráda introvertem.

Takže hodně štěstí všem introvertům! Buďte sví.

Co na to říkáte?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s